Žďas, a.s.
Počátky
Historie informačních technologií ve ŽĎAS, a.s. sahá do roku 1960, kdy se započalo s mechanizovaným zpracováním hromadných dat a vznikl základ strojně početní stanice. Nosičem informace byl devadesátisloupcový děrný štítek. Příprava dat ke zpracování probíhala na děrovačích, přezkoušečích a třídičkách štítků. Programování těchto strojů se provádělo elektricky nastavením propojek na programovacím panelu.
Děrovač štítků
První technické výpočty pro projekční a konstrukční útvary realizoval ŽĎAS na samočinném počítači ve spolupráci s předními pracovišti vysokých škol. Již v roce 1962 proběhl výpočet na počítači LGP-30. Až do roku 1970 ŽĎAS nedisponoval vlastním samočinným počítačem a jezdilo se „počítat“ do laboratoře počítacích strojů VUT Brno, do 1BZKG Brno a později na GŘ TST Praha (počítače MINSK22 a DATASAAB D21). Počítače v té době měly jádro operačního systému (dnešní BIOS) na osmistopé děrné pásce. Po zapnutí počítače obsluha ručně navolila do paměti několik instrukcí pro natažení kódu z děrné pásky do operační paměti. Systémové a datové soubory byly uloženy na magnetické pásce. Pro vstup dat se používaly snímače děrných štítků a snímače děrné pásky. Výstup dat probíhal na děrovači štítků, případně děrovači děrné pásky, tiskové sestavy tiskla bubnová řádková rychlotiskárna. Data k dalšímu zpracování byla uložena v podobě sekvenčních souborů na magnetické pásce. Programovacím jazykem byl ALGOL GENIUS.
Plné nasazení počítačů do oblasti řízení a hromadného zpracování dat v naší firmě započalo v říjnu 1970 dodávkou švédského počítače DATASAAB D 21. Rok 1974 znamená dosažení další kvalitativní a kvantitativní změny pořízením programovatelného kalkulátoru HP9820A s grafickým vstupem i výstupem. Nakupují se první programovatelné minikalkulačky SHARP1002.
Ukázka sálového počítače
V roce 1977 byla ve Strojně početní stanici přemístěna přípravna dat do 1. poschodí svobodárny B2 a vzniká Výpočetní středisko. Zároveň dochází k výstavbě nového sálu pro budoucí inovaci výpočetní techniky. V roce 1978 technici Výpočetního střediska absolvují školení v ukrajinském Kyjevě a na novém sále je zprovozněn počítač M4030. Šlo o počítač generačně vyšší, jehož operační systém i data se nacházely na výměnných diskových svazcích a úlohy probíhaly v paralelních procesech. Programátoři Výpočetního střediska zvládli programovací jazyk Cobol. V roce 1983 byl převeden poslední ze stěžejních subsystémů – aplikace JEP (MZDY). Tím byly zároveň vytvořeny podmínky pro likvidaci počítače D21, který byl zrušen v roce 1984. Na jeho místě – v prostorách nynějšího „malého sálu“ byl instalován československý počítač SMEP-SM4-20, který sloužil pro přípravu a předzpracování dat (systém GOLEM). Tím byly vytěsněny devadesátisloupcové děrnoštítkové systémy. Osmdesátisloupcový děrný štítek však v systému zpracování dat zůstal ještě řadu let.
Novou kvalitu v podnikovém informačním systému přinesla terminálová síť a interaktivní zpracování dat uložených v databázi. Tento přelom nastal v roce 1988 instalací počítače ruské výroby EC-1046. Terminál na stolech uživatelů zpřístupnil výpočetní centrum pro každodenní práci. Data byla převedena do moderního databázového systému IDMS. Objevují se první osobní počítače (TNS Slušovice, bulharské PC spolu s dodávkou komunikačního procesoru).
Pád železné opony přináší prudký rozvoj informačních technologií v českých firmách. Ruské sálové systémy nahrazuje IBM 4381/P13 a později FUJITSU M 1600/6. V roce 1991 je zahájen projekt DŘV (dílenské řízení výroby) ve spolupráci s firmou PragoData, který se dostává do rutinního využívání v roce 1993 spolu se systémem PROFIS (systém řízení nákupu a skladového hospodářství). Prudce klesá cena osobních počítačů a tyto se stávají součástí firemních informačních systémů. V roce 1994 je zahájeno budování podnikové páteřní sítě. V roce 1996 je podniková síť propojena do celosvětové sítě Internet a otevírá se tak možnost elektronické výměny dokumentů (e-mail) nejen v rámci podniku, ale i s partnery po celém světě.
V konstrukcích je klasické rýsovací prkno vytěsňováno výkonnými systémy CAD. Již od roku 1994 nasadil ŽDAS jako druhý v republice 3D CAD Unigraphics. Souběžně je zaváděn CAD systém ME10, který je posléze nahrazen AutoCAD-em. V roce 1998 byl realizován digitální archiv.
Kapitálový vstup Železáren Podbrezová se promítnul v roce 2002 stabilizací útvaru IT a vytyčením jasného směru rozvoje IT cestou vlastního firemního řešení společnými silami informatik ŽĎAS a ŽP v rámci projektu Sjednocení IS. Dochází k odklonu od sálových počítačových systémů, databázi IDMS nahrazuje Informix a uplatňují se moderní trendy a technologie IT. Můžeme s určitou hrdostí konstatovat, že při využívání výpočetní techniky ve všech oblastech svých aktivit měl ŽĎAS náskok před ostatními podniky v republice, byl průkopníkem nových moderních počítačových metod a tuto pozici si v mnoha případech zachovává dodnes.
Zpracoval: kolektiv pamětníků firmy Žďas, a.s.
Květen 2006
http://www.zdas.cz/cs/
